Washington – Myšlenka na oživení vyhynulých velikánů je stále úsměvná, avšak nikoli nereálná.

Vědcům se podařilo po dlouholetém úsilí sestavit téměř kompletní genom sibiřského mamuta srstnatého.

Přestože se nedá očekávat, že by mamuti v blízké době opět vévodili severoasijským tundrám, přináší výzkum nový náhled na vyhynutí chlupatých velikánů před deseti tisíci lety.

?Toto by umožnilo vědcům znovu získat genetickou informaci, která byla pokládána za ztracenou od doby, kdy zahynul poslední mamut, a také oživit vyhynulý druh, se kterým se moderní člověk setkal jen letmo během jen pár tisíc let,? uvedl jeden z vedoucích výzkumníků Stephan Schuster z Pensylvánské státní univerzity.

Klimatické změny byly na mamuta rychlé

Výzkumníci genom zpracovali ze zmrzlých ostatků dvou mamutů na Sibiři. Podle nich jsou ostatky tak dokonale zachovalé, že některé kusy masa by byly i dnes poživatelné.

Genomy v mase nebo kostech však mohou být pomíchané s geonomy bakterií nebo hub, a proto vědci zkoumali mamutí chlupy, u nichž kontaminace cizopasníky nehrozí.

Při porovnání DNA mamuta a jeho blízkého příbuzného slona afrického se ukázalo, že se africká vývojová větev oddělila od mamuta asi před šesti miliony lety, nedlouho předtím, než se oddělil člověk od šimpanze.

Člověk se však od šimpanze odlišuje téměř dvakrát tolik, co slon od mamuta, což svědčí o tom, že genomy slonů a mamutů se vyvíjely mnohem pomaleji, než u člověka a opů.

Tím se vysvětlilo, že právě nízká evoluční přizpůsobivost byla pro mamuty osudná, protože právě kvůli ní obrovský savec neodolal klimatickým změnám.

Sen o vzkříšení druhů

Ačkoli vědci sestavili genetickou informaci jen z 80 procent, někteří věří, že učinili obrovský krok pro znovuuvedení vyhynulých druhů do živé přírody.

Přírodovědec Ian Barnes z Londýnské univerzity podotkl, že tato myšlenka, jakkoliv úsměvná, není nereálná.

?Kdybyste mi před několika lety řekli, že se dostaneme tak blízko, vysmál bych se vám. Toto je ale náčrt znovuzrození vyhynulých zvířat,? sdělil magazínu Newscientist Barnes.

V první fázi by bylo třeba zjistit všechny odlišnosti mezi genomy slony a mamuta. V druhé by se muselo oplodnit sloní vajíčko pozměněnými geny a vložit je do lůna sloní samice.

Dalším na řadě je neandrtálec

?Teoreticky to není zcela vyloučené, ale vidím tam tolik problémů, že si nedokážu představit, že by to fungovalo,? komentoval objev v časopisu Nature Michael Hofreiter z Instutu Maxe Plancka v Lipsku.

Podle skeptiků je zásadním problémem fakt, že DNA není kompletní. Zároveň však nelze také přesně stanovit, kde je DNA přirozeně zmutovaná, a kde poškozená.

Hoifreiter ve svém komentáři poznamenal, že pokud se podaří stvořit mamuta, dalším druhem na řadě, jehož DNA je k dispozici, by byl nejspíše neandrtálec.

I Barnes mírnil nadšení a dodal, že než za obrovské sumy křísit vyhynulé druhy je lepší použít náklady na záchranu současných.

Zdroj: azpravy.cz

gelové nehty
Linkuj si!      Jaggni to!Jaggni to!   Pridej na Seznam  
JOSEF KUBÍK nákladní autodoprava

Zanechej komentář