Snaha připravit vakcínu proti chřipkovému viru je jako střelba na pohyblivý cíl. Virus existuje v mnoha podobách a mutacemi se neustále mění. Vakcína proti prasečí chřipce proto bude k dispozici zřejmě až za šest měsíců.

I vakcíny proti běžné chřipce se připravují každý rok nové. Odborníci se pokoušejí odhadnout, jaký typ viru bude v nastávající sezoně nejrozšířenější, a na něj vakcínu cílí. Vlastnosti nových typů viru, k nimž patří aktuální H1N1, se předem odhadnout nedají, proto nebylo možno se proti němu vyzbrojit preventivně ještě předtím, než zaútočil.

Američtí vědci už izolovali virus využitelný pro výrobu vakcíny. Preventivní opatření spojená se strachem z ptačí chřipky H5N1 se nyní mohou hodit. Státy a farmaceutické firmy během posledních let vyvinuly metody zvyšující efektivitu výroby vakcíny a její distribuce. Přesto bude trvat zřejmě šest měsíců, než bude spolehlivé očkování k dispozici.

Zatím se ani neví, zda nový virus skutečně vyvolá pandemii. Vše nasvědčuje tomu, že je schopen šířit se z člověka na člověka, což je pro vznik pandemie klíčové, není však jisté, jak moc je v tom úspěšný. Není ani známo, jak účinný je to zabiják, protože epidemiologové nemají k dispozici dostatek informací o počtu nakažených. Mnozí z těch, kteří měli jen lehké příznaky, nemuseli vyhledat lékařské ošetření nebo byli léčeni jako při normální chřipce a nebyly jim udělány testy.

Nový postup – rychlý, ale riskantní

Při tradičním způsobu výroby vakcíny se používají kuřecí zárodky.Vakcína proti chřipkovému viru se zpravidla připravuje množením viru na kuřecích zárodcích. Je to metoda spolehlivá, ale pomalá. Biotechnologické firmy proto hledají způsob, jak se bez zárodků obejít.

Americká firma Novavax tvrdí, že má takový způsob k dispozici. Místo množení celého viru pouze naklonuje klíčové geny a s jejich pomocí připraví bílkoviny z virového obalu. Bílkoviny jsou schopny vyvolat imunitní reakci a jejich výroba zabere podle sdělení firmy pouze deset až dvanáct týdnů.

Novavax už v minulosti spolupracovala s americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Minulý měsíc vyšel v odborném tisku článek popisující úspěšnou ochranu pokusných myší proti viru španělské chřipky z roku 1918 prostřednictvím takto získané vakcíny.

Jak ale časopisu The Scientist řekl imunolog Gregory Poland z Mayo Clinic v Minnesotě, problém spočívá v tom, že tento biotechnologický postup za sebou nemá dostatečné klinické testy. Ty by prověřily nezávadnost a účinnost vakcíny při použití u člověka. Jediná vakcína založená na podobném principu, která už byla schválena k použití, brání ženy proti papillomaviru způsobujícímu rakovinu děložního čípku.

Nezávislí odborníci oslovení časopisem The Scientist se shodují na tom, že na rozhodnutí o konkrétním způsobu přípravy vakcíny je zatím brzy. Důležité budou následující týdny, které poskytnou více informací o tom, jak se virus v populaci šíří a jak rychle mutuje.

Přece jenom preventivní očkování?

V časopise Proceedings of the National Academy of Sciences včera vyšel článek odborníků z univerzity v Leicesteru, který přináší argumenty pro preventivní očkování starší vakcínou, která sice nemusí na nově zmutovaný virus stačit, ale urychlí imunitní reakci poté, co člověk za několik měsíců nebo i let dostane první dávku nové, na míru ušité vakcíny. Pro plný účinek jsou totiž zpravidla potřeba dvě dávky, což obranu před rychle se šířícím pandemickým virem dále komplikuje.

Článek byl psán ještě před vypuknutím současných starostí s prasečí chřipkou, zabývá se tedy především obranou před ptačí chřipkou typu H5N1. Lidé, kteří dostali jednu dávku staré vakcíny v letech 1999 až 2001, reagovali na aktuální dávku novější vakcíny velmi dobře už během sedmi dnů. Ochrana byla široká, působila proti všem známým variantám viru H5N1. Zato lidé, kteří žádnou vakcínu v minulosti nedostali, potřebovali dvě dávky a protilátky se u nich vytvořily až šest týdnů po první dávce.

?To znamená, že bychom mohli očkovat lidi mnoho let před vypuknutím pandemie, abychom v budoucnu urychlili imunitní reakci vyvolanou jedinou dávkou nové vakcíny,” tvrdí hlavní autor výzkumu Iain Stephenson. Preventivní vakcínu je však podle něj potřeba navrhnout velmi pečlivě tak, aby působila proti co nejširšímu spektru typů chřipkového viru.

Skládačka z písmen H a N
Chřipkové viry se liší bílkovinami H a N, které trčí z jeho povrchu.Chřipkové viry se mezi sebou liší dvěma bílkovinami ve svém obalu, označovanými zkratkami H a N. Pomocí bílkoviny H virus získává přístup do napadené buňky, N mu zase pomáhá z buňky, ve které se rozmnožil, uniknout a šířit se dál. Právě na ni útočí lék Tamiflu, který na nový virus zatím zabírá.

Existuje šestnáct typů H a devět typů N. I viry označované stejnou zkratkou se však mezi sebou mohou lišit, protože geny chřipkového viru snadno podléhají mutacím. Virus aktuální prasečí chřipky je typu H1N1. Stejnou kombinaci mají i další verze viru napadajícího člověka, které se však v detailech liší a způsobují pouze mírné onemocnění. Bílkovina H v novém viru pochází z prasat, ale geny kódující některé další struktury a vlastnosti viru mají původ v kmenech ptačí a lidské chřipky.

Foto: profimedia.cz, ČTK/AP

Zdroj: tyden.cz

gelové nehty
Linkuj si!      Jaggni to!Jaggni to!   Pridej na Seznam  
JOSEF KUBÍK nákladní autodoprava

Zanechej komentář