Plzeň – Pokud by Plzeňská teplárenská musela více než 40 tisíc domácností ve všech deseti městských obvodech vytápět místo hnědého uhlí plynem, ceny by se vyšplhaly až na trojnásobek současných plateb.

Katastrofický scenář, kterému ještě nahrává končící smlouva teplárny s dodavatelem hnědého uhlí na konci příštího roku, ale naštěstí není na pořadu dne.

?Plzeňská teplárenská zatím zásoby hnědého uhlí má, ceny se budou držet na přijatelné hladině. Jenom jsme spočítali, jak by situace vypadala, kdybychom museli přejít na jiný zdroj. Vlastně jsme zabubnovali na vládu a parlament, aby začal urychleně řešit současnou situaci,? říká generální ředitel Tomáš Drápela.

Pro velké teplárny, mezi které patří i ta plzeňská, je hnědé uhlí zásadní surovinou. Právě díky němu lidé platí přijatelných 336 nebo 350 korun za jeden gigajoul, což pro trojpokojový byt o velikosti 66 čtverečních metrů znamená ročně platbu v průměru kolem osmi tisíc korun. ?Vůbec si nedokážu představit, že bych z peněženky vytáhl za rok o 16 tisíc navíc,? komentuje případné zdražení majitel třípokojového bytu Martin Krásný.

“Chceme, aby navýšení nepřekročilo inflaci”

Na příští rok se ale Plzeňané výrazného zvyšování cen obávat nemusejí. ?Zatím nejsou ještě jednání uzavřená, ale nepočítáme s dramatickým zdražováním. Chceme, aby navýšení nepřekročilo inflaci,? naznačuje Drápela. Meziroční nárůst inflace se přitom pohybuje mezi pěti a šesti procenty.

Plzeňská teplárenská se teď pokouší dojednat dlouhodobou smlouvu s těžaři. ?Pochopitelně je to naše priorita. Vláda ale musí také dát jasnou koncepci, hnědého uhlí je při stoupající spotřebě energie málo,? varuje ředitel Drápela.

Dodavatel hnědého uhlí Sokolovská uhelná nedostatek kvalitního uhlí potvrzuje a dodává, že jeho cena se mění vzhledem k cenám energií. ?Nejedná se o žádné radikální zdražení. Zohledníme ovšem již předpokládaný postupný útlum těžby na Sokolovsku,? připomíná před jednáním generální ředitel Sokolovské uhelné František Štěpánek.

Hnědé uhlí se využívá na výrobu elektřiny

Velké teplárny trápí kromě končících smluv s dodavateli také limity těžby hnědého uhlí. Teplárny využívají k výrobě tepla a elektrické energie každý rok zhruba 13 milionů tun, teplem zásobují přibližně milion domácností. Tento limit však společnostem již nestačí.

?Buď se musí při stoupající spotřebě energie prolomit těžební limity, které jsou nedostatečné, nebo musí stát zasáhnout do obchodování s uhlím. Měly by se upřednostnit právě teplárny, aby se uhlí využilo právě na výrobu tepla,? upozorňuje Drápela.

Hnědé uhlí se totiž hojně využívá také na výrobu elektřiny. Ta se ale dá podle Drápely produkovat i jinak. ?Možností je třeba výstavba další jaderné elektrárny. Důležité ale je, aby se vláda a parlament konečně rozhoupaly k vytvoření nějaké dlouhodobější strategické koncepce. Zatím se v podstatě přešlapuje 20 let na místě,? kritizuje Drápela za letitou nečinnost stát. Na nutnost vytvoření energetické koncepce, která ukáže směr vývoje, upozorňuje i tzv. Pačesova komise.

Plzenská teplárenská využije k výrobě tepla i biomasu. ?Snažíme se diverzifikovat zdroje. Kotel na biomasu je rozhodně krokem vpřed, ušetří 15 až 20 procent uhlí. To je ale stále základem,? vysvětluje Drápela.

Zásoby hnědého uhlí v Česku jsou nedostatečné, stát bude muset za několik let nastalý problém řešit. ?Těžba hnědého uhlí je sociálně velmi citlivá otázka. I kdyby se prolomily limity těžby, nebude to nadlouho. Hnědé uhlí je problém, dá se řešit dovozem plynu, což je nespolehlivé, nevylučuji ani dovoz uhlí ze zahraničí,? nastiňuje předseda Akademie věd Václav Pačes.

Domácnostem, které využívají služeb plynárenské společnosti RWE, se ceny služeb navýšily meziročně dost radikálně, o 35,6 procenta.

Zdroj: azpravy.cz

gelové nehty
Linkuj si!      Jaggni to!Jaggni to!   Pridej na Seznam  
JOSEF KUBÍK nákladní autodoprava

Zanechej komentář