Jedním z hojně užívaných symbolů Vánoc je betlémská kometa, která měla zvěstovat příchod Spasitele. Toto zobrazení je ale falešné.

Jak to tedy vlastně je? Už Johannesa Keplera napadlo, že slavná hvězda na východě, jak o ní píše Matoušovo evangelium, bylo úhlové sblížení (konjunkce) Jupitera a Saturnu. Kometa to být nemohla, ta představovala znamení vrcholně nešťastné. Kepler doložil konjunkci výpočty. Obě planety se setkaly v roce 7 před naším letopočtem hned třikrát po sobě. Koncem května a září a na začátku prosince, a to pokaždé v jednom znamení zvěrokruhu, v souhvězdí Ryb. Takový úkaz nastane jednou za 794 let.

Tehdejší svět o něm věděl. Babylonští mudrci (hvězdopravci) neobvyklý jev propočítali a předpověď zanechali na klínopisné tabulce. Orientalista Pavel Schnabel ji v roce 1925 rozluštil. Praví se zde, že se v roce 7 př. n. l. třikrát setká královská hvězda Jupiter se Saturnem, ochráncem Izraele. Mudrci vyložili výjimečnou událost jasně: v Izraeli se narodí král. Proč ale v roce 7 př. n. 1.? Sedmiletou chybu historici dávno znají. Tvoří ji úhrn omylů, jichž se dopustil roku 532 opat římského kláštera Dionysius Exiguus, který se pokusil ?odečíst? všechny existující kalendáře a dospět tak k datu Kristova narození.

Co se tedy v prosinci roku 7 př. n. 1. na obloze nad Izraelem dělo? Při třetí konjunkci 5. prosince po západu slunce stály obě planety těsně u sebe nízko nad jižním obzorem. Osm kilometrů dlouhá cesta z Jeruzaléma do Betléma vede přímo na jih. Když tedy mudrcové opustili Jeruzalém jižní, Jafskou branou, jasně zářící dvojhvězdu viděli přímo před sebou. Přesně jak píše Matouš: ?Hvězda se zastavila nad místem, kde bylo dítě?

gelové nehty
Linkuj si!      Jaggni to!Jaggni to!   Pridej na Seznam  
JOSEF KUBÍK nákladní autodoprava

Zanechej komentář