Francie má pověst nejlepší kuchyně na světě. Je mimořádně pestrá, najdeme v ní pokrmy vydatné a hodně kořeněné, stejně jako pokrmy lehké, s jemnou delikátní chutí. Sýry jsou také její nepostradatelnou součástí. Ve světové produkci sýrů zaujímá Francie první místo před Švýcarskem. Její roční produkce dosahuje milion tun a Francouzi si mohou vybrat téměř ze 400 různých druhů.

Ve Francii je hlavním jídlem dne večeře: předkrm, pak hlavní jídlo (maso, zelenina, omáčky, přílohy velmi málo, zato je na stole vždy chléb, z nějž se ulamují kousky), sýr, dezert (ovoce, krémy), pije se víno nebo voda.

Sýr se objevuje na stole po hlavním jídle a podává se v několika podobách. Podle gastronomických pravidel se má sýrový dezert skládat ze čtyř druhů: tvrdý, čerstvý, plísňový a dobře uleželý sýr. Odkrajují se pouze malé kousky a k tomu účelu jsou na stole dva nože ? jeden na jemnější, druhý na ostřejší a chuťově výraznější druhy. Sýrová mísa bývá obvykle doplněna máslem a kořením.

Camembert 45%

Nejznámější a taky nejčastěji napodobovaný sýr ve světě, i když originální camembert s názvem ?Camembert de Normandie” s označením AOC se smí vyrábět pouze na několika místech v Normandii. Vyrábí se ze syrového nepasterizovaného kravského mléka. Jeho původ sahá do středověku, kdy byl produkován mnichy v klášterech.

Je to měkký sýr s typickou jemnou kůrkou s bílou plísní na povrchu a lehce nakyslou chutí, která připomíná žampiony. Camembert musí být uzrálý až ke středu své hmoty a při správném stádiu zralosti je na řezu smetanově zbarvený a mírné krémové konzistence. Uzrává po tři týdny s pomocí solí. Nejlepší sýr je z letní a podzimní produkce. Sýr můžeme použít na přípravu sýrových mís nebo jako doplněk nákypů.

Saint-Nectaire 45%

Je to polotvrdý, dvakrát presovaný sýr vyráběný ze syrového kravského mléka ve tvaru nízkého kruhovitého bochníku. Saint-Nectaire má bělavou, žlutou až načervenalou kůru s plísní. Sýrové těsto je vláčné a pružné, slámové barvy. Má příjemně ořechovou, lehce zemitou chutí. Vyrábí se ve dvou velikostech: první s 1,7 kg a průměrem 21 cm, druhý s názvem ?petit saint-nectaire? s průměrem 13 cm a hmotností 600 g.

Podává se po jídle jako součást sýrových talířů anebo je vhodný k dochucení polévek a k zapékání.

Livarot

Jeden z nejstarších měkkých sýrů z Normandie, vyráběn pouze v departmentech Calvados a Orne. Poznáte ho podle pěti pruhů od rákosí na jeho obvodu, jehož užití bývalo prevencí proti zborcení sýru při jeho zrání. Na základě těchto proužků získal přezdívku ?colonel?. Během uzrávání dostává kůrka sýru červenooranžovou cihlovou barvu díky barvivu z jihoamerické rostliny ? oreláníku barvířskému. Sýrové těsto je pružné a má krémovou až zlatožlutou barvu, výrazně kořeněné aroma a nakyslou, hodně aromatickou chuť.

Kozí sýry

Společný název kozích sýrů je chevre. Kozí sýry se vyrábějí ze syrového, někdy nepasterizovaného mléka. Nejlepší mléko na výrobu kozího sýru je jarní a letní. Charakteristická je jejich chul pocházející z kozího mléka, která se většinou mění podle délky zrání. Kozí sýr lze konzumovat ve všech stupních zralosti od jemných čerstvých až po pikantní suché s výrazným aroma. Další zvláštností jsou jeho různé tvary ? šišky, homole, pyramidy nebo válce. Většinou jsou sýry vyráběny s příměsí kravského nebo ovčího mléka.
Podle způsobu výroby se rozlišují tři typy kozích sýrů:

? srážené kyselinou mléčnou ? s bělavým pevným těstem a jemnou chutí
? srážené syřidlem a kyselinou mléčnou ? těsto zraje pod plísní
? srážené pouze syřidlem ? sýry jsou pevné a tuhé konzistence

Jsou ideální pro dochucování různými přísadami, také se nakládají do oleje aromatizovaného bylinkami a kořením, ve kterém vydrží několik týdnů. Kozí sýry podáváme se salátem jako předkrm nebo po hlavním jídle spolu s bílým vínem, jako např. Malvazia, Malverina, Müller Thurgau.

Roquefort

Pravděpodobně jde o nejlepší, nejstarší a nejznámější sýr s modrou plísní s intenzivní pikantní slanou chutí známý už od doby římské, kdy byl velmi oblíbený. Produkuje se pouze z mléka ovcí pasoucích se na náhorních plošinách v oblasti Aveyronu. Sýr uzrává po tři měsíce v přirozeně vlhkých, tmavých a chladných jeskyních situovaných pod vesnicí Roquefort-sur-Soulson.

Povrch sýru má být sněhově bílý s náznakem lesku a nemá skoro žádnou kůru. Jeho jádro je měkké a drobivé, krémově zbarvené, prorostlé i šedozelenými žilkami sahajícími až k jeho povrchu.

Na trh přichází ve tvaru válce zabaleného do fólie s červenou ovcí v emblému a jeho jméno je právně chráněno.

Linkuj si!      Jaggni to!Jaggni to!   Pridej na Seznam  
JOSEF KUBÍK nákladní autodoprava

Zanechej komentář