Brusel – Česká republika usiluje o chráněné zeměpisné označení České pivo. Žádost byla dnes zveřejněna v Úředním věstníku EU, čímž také zároveň začala půlroční lhůta, ve které mohou případně dotčené subjekty v unii podat proti udělení chráněného zeměpisného označení námitky. Pokud Evropská komise žádné námitky neobdrží, udělení chráněného označení by bylo již jen formalitou.

ČR by se v případě získání práva na ochranu označení stala první zemí v EU, která by toto “národní” chráněné zeměpisné označení pro pivo získala. V EU jej nemá žádná jiná země, Evropská komise nyní podle dostupných informací registruje pouze “Bavorské pivo”. Chráněné označení ale získala řada jednotlivých značek piv z různých zemí unie.

Podle žadatelů má kvalitní české pivo specifické vlastnosti, které mu dává zejména tradiční metoda vaření a také suroviny používané pro výrobu piva v ČR.

Jak uvádějí čeští pivovarníci v žádosti, po staletí se na území dnešního Česka v naprosto převažující míře vaří spodně kvašené, řádně prozrálé pivo stále stejným výrobním postupem. Ten je charakterizován “dekokční metodou rmutovacího procesu, vařením mladiny, skutečným svařováním chmele a odděleným dvojstupňovým kvašením”. “Pro české pivo jsou proti jiným pivům charakteristické vyšší podíl nezkvašeného extraktu, větší množství polyfenolů, vyšší pH, výraznější barva, hořkost i říz,” uvádí se v žádosti.

Pokud by ČR právo na chráněné zeměpisné označení získala, neznamenalo by to automaticky, že by tak mohlo být označeno každé pivo vyrobené v Česku. Týkalo by se to jen těch, jejichž výroba odpovídá postupu popsaném v žádosti, který podle žadatelů zaručuje, že takové pivo bude skutečně kvalitní.

Označení České pivo by tak zřejmě nemohly používat některá nízkoalkoholická, mnohdy ne úplně nejkvalitnější piva, která si zákazník kupuje zejména kvůli nízké ceně. Chráněné označení zřejmě nebudou moci používat ani naopak piva s vysokým obsahem alkoholu, neboť podle žádosti má tradiční české pivo u světlého ležáku obsah alkoholu mezi 3,8 a šesti procenty, u tmavého ležáku pak 3,6 až 5,7 procenta.

Češi usilují o získání chráněného zeměpisného označení České pivo více než tři roky. Žádost podali čeští pivovarníci prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví a Stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu v roce 2004.

ČR tehdy krátce po vstupu do EU podala na tři desítky obdobných žádostí, z nichž deset výrobků včetně Budějovického piva, Třeboňského kapra, Žateckého chmele či Hořických trubiček právo na chráněné označení získalo.

Další žádosti se vyřizují – na podzim například skončila lhůta pro podávání námitek proti udělení chráněného označení pro pardubický perník a nošovické kysané zelí; vzhledem k tomu, že v těchto dvou případech žádné námitky nedorazily, měly by i tyto výrobky právo na chráněné označení získat. Naopak Německo podalo námitky proti udělení chráněného označení u mariánskolázeňských oplatků a Německo společně s Rakouskem u karlovarských oplatků.

Česko má nejvíce chráněných zemědělských a potravinářských produktů z nováčků EU. Například Slovensko nemá dosud v seznamu Evropské komise podle jejích internetových stránek zapsaný žádný produkt a Polsko jeden. Nejvíce jich mají Itálie a Francie (asi 160), Španělsko a Portugalsko (přes stovku).

Systém označování výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. První tři registrace Česko získalo při vstupu do unie, neboť zápis Budějovického piva, Budějovického měšťanského varu a Českobudějovického piva si Češi jako jediní z nováčků vyjednali už v přístupové smlouvě k EU.

Evropská komise má tři druhy chráněných označení – chráněné zeměpisné označení (PGI) spolu s další známkou – tradiční zaručenou specialitou (TSG) – zajišťuje, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Chráněné označení původu (PDO) se týká potravin vyráběných v určité geografické oblasti za využití uznaného know-how. Toto označení získal například Pohořelický kapr či Žatecký chmel.

Autor: ČTK

gelové nehty
Linkuj si!      Jaggni to!Jaggni to!   Pridej na Seznam  
JOSEF KUBÍK nákladní autodoprava

Zanechej komentář