Archív pro rubriku “Čaj”

Čaj je velmi náchylný přejímat různé vůně a pachy Toho se využívá při přípravě čajů ovoněných, ovšem má to i své negativní důsledky. Čaj nesmí nasáknout vlhkostí a neměl by přijít na světlo. To vše klade značné požadavky na skladování čaje během transportu, prodeje a před použitím. Během transportu je čaj skladován většinou kvalitně, chráněn proti všem zmiňovaným faktorům, a dochází pouze k určitému průniku vlhkosti. Pro transport je čaj balen do dřevěných beden zpravidla rozměru 40 x 60 cm. Proti vlhkosti je chráněn hliníkovou fólií, vzorky pro hodnocení se odebírají navrtáním.

Pokračování článku »

Comments Bez komentářů »

Podobně jako u vína, existují i u čaje znalci ? degustátoři. Jejich zkušenost a citlivé posouzení čaje sou potřebné především při výrobě čajových směsí. Už v jednotlivých produkčních oblastech se pro dosažení vyrovnanější kvality mísí čaje z různých čajových plantáží. Cílem je v tomto případě získání konstantní kvality směsi a zároveň výhodné ceny. Čaje silně aromatické a čaje, které dobře barví, jsou míšeny s čaji horší kvality a slabšího aroma. Chuť aromatičtějšího dražšího čaje pak převládne a ?zamaskuje” chuť slabších čajů. Naopak v čajovnách podávané a prodávané čaje jsou většinou smíchané z co nejméně různých míst. Mají tak sice kolísavou kvalitu, ale přinášejí věrnější chuť konkrétního čaje, která ve směsi většinou zanikne.

Pokračování článku »

Comments Bez komentářů »

Bílý čaj
Bílý čaj není vůbec vystaven oxidačnímu procesu, listové pupeny se otrhávají ještě před rozvinutím, nechají se pouze zavadnout a po odpaření vody se suší. Bílý čaj disponuje velkým množstvím katechinu, který je
obsažen v čerstvých čajových lístcích. Aby se zamezilo tvorbě chlorofylu, je rostlina během růstu stíněna před slunečními paprsky. Pupeny mají stříbřitý vzhled a často se označují jako ?Silver Tips?. Čaj má specifickou čerstvou chuť, nálev velmi světle žlutozelenou barvu. Bílé čaje jsou relativně drahé a považují se za specialitu a čajovou delikatesu. Jsou produkovány pouze v Číně a na Srí Lance.

Pokračování článku »

Comments Bez komentářů »

Čaje lze dělit podle mnoha různých kritérií (původ, produkční oblast, použití suroviny, sběr listů, velikost listů?)

Pokračování článku »

Comments Bez komentářů »

Sběr čajových lístků
Čajové lístky se většinou sbírají 4x-5x do roka (březen-září), v některých oblastech prakticky celý rok. Lístky se sbírají podle takzvaných sběrových formulí, které určují, kterou část výhonku ještě uštípnout. Cennější jsou mladší menší lístky u špičky výhonku a pupen. Požadavky na sběr některých zvlášť ceněných druhů čaje prý byly takové, že sběračky nesměly jíst kořeněná jídla, musely používat rukavice a každodenně se koupat, aby čaj nepřejal nežádoucí pachy. Při výrobě čaj” je sběr jedna z mála operací, která dosud nebyla úspěšně mechanizována. Podle údajů z literatury jeden sběrač za den sebere až 20kg čerstvého čaje, z kterého po zpracování vznikne asi 5kq suchého čaje.

Pokračování článku »

Comments Bez komentářů »

Na čajových plantážích se čajovník pěstuje ze semen nebo z řízků. Semena se nechávají určitou dobu dozrávat, poté se pěstují v pařeništích. Mladé rostlinky se asi po půl roce přesadí na plantáže. Druhým způsobem je řízkování. Listové řízky zakoření asi po dvou měsících a po osmi měsících se přesadí na plantáže. Čajové keře jsou uspořádané v charakteristických řadách. Asi ve dvou letech se provádí první tvarovací řez, tři roky starý čajovník je připraven pro sběr lístků. Po dalších třicet až sto let se pravidelně sbírají lístky a keř se přiřezává do vhodné výšky kolem jednoho metru. Najdou se sice i čajové plantáže s několik set let starými čajovníky, ale staré rostliny dávají tuhé listy horší jakosti.

Pokračování článku »

Comments Bez komentářů »

Čajové lístky se většinou sbírají 4x-5x do roka (březen-září), v některých oblastech prakticky celý rok. Lístky se sbírají podle takzvaných sběrových formulí, které určují, kterou část výhonku ještě uštípnout. Cennější jsou mladší menší lístky u špičky výhonku a pupen. Požadavky na sběr některých zvlášť ceněných druhů čaje prý byly takové, že sběračky nesměly jíst kořeněná jídla, musely používat rukavice a každodenně se koupat, aby čaj nepřejal nežádoucí pachy. Při výrobě čaj” je sběr jedna z mála operací, která dosud nebyla úspěšně mechanizována. Podle údajů z literatury jeden sběrač za den sebere až 20kg čerstvého čaje, z kterého po zpracování vznikne asi 5kg suchého čaje.

Pokračování článku »

Comments Bez komentářů »

Za kolébku čaje je považována Čína, odkud z roku 100 našeho letopočtu pocházejí první zmínky o pěstování čaje. Po téměř 300 letech se dostal čaj do Japonska, kde se rychle rozšířil a začal pěstovat. Za vlády dynastie Ming v Číně (14 ? 17 století) se změnil způsob přípravy zeleného čaje. Při původní přípravě se čaj lisoval, následně rozemílal na prášek, a ten se vařil spolu s vodou. Do Evropy přivezli čaj v 16. století Portugalci a následně Holanďané. Čaj se mezitím začal pěstovat také na Cejlonu, v Indii, na Jávě, na Tchaj-wanu, na Sumatře, Brazílii a různých koloniích evropských velmocí. V roce 1826 byl na trh uveden první balený čaj, roku 1896 patentuje A. W. Smith první jednotlivě balený (sáčkový) čaj.

Pokračování článku »

Comments Bez komentářů »