Archív pro rubriku “Pečivo a dezerty”

Výroba listového těsta probíhá na speciálních linkách, kde dochází k opakovanému vyvalování a překlápění těsta. Tento proces se nazývá laminace a dovoluje vytvořit až 80 tenkých vrstev v jednom těstovém plátu šířky 3 ? 4mm. Při následném pečení je kvalita těchto vrstev, jejich tloušťka a vyrovnanost naprosto stěžejním faktorem pro dosažení správného výsledku.
Z listového těsta se vyrábí široká škála produktů, jako jsou různě plněné záviny, řezy, rolky, hřebeny atd. Nejznámější a nejrozšířenější výrobek je však croissant. Croissant je pečivo francouzského původu (croissant ? čti kruasán ? znamená francouzsky půlměsíc, což odkazuje na jeho zahnutý tvar). Je vyroben z kynutého listového těsta a může být plněný různými druhy náplně ve slaných nebo sladkých variantách.

Historie nezná přesně kdy, a kde byl vyroben první croissant, ale první odhady odkazují I na polovinu devatenáctého století a místem byla rozhodně Francie. Nicméně rozšířena a i mezi odborníky stále uznávána je teorie, která jako místo původu croissantu označuje Maďarsko. Podle této legendy byl první croissant upečen v roce 1686, kdy neznámý pekař upozornil vůdce obrany Budapešti na přicházející Turky, kteří v té době obléhali město. Pekař se stal přes noc hrdinou, ale jediné, co žádal jako svou odměnu, bylo právo upéct speciální pečivo na počest záchrany města, které vytvaroval do půlměsíce, což bylo a je symbolem islámu, aby se tak dalo přeneseně říci, že obyvatelé Budapešti snědli své obléhatele.

Comments Bez komentářů »

Pita (také Pitta) chléb je pšeničné pečivo kulatého, plochého tvaru. Peče se v široké oblasti, od Středozemního moře přes Střední východ a Arabský poloostrov až po Indii, a to v mnoha formách, jako gyros, kebab, souvlaki, falafel, lahmacun atd. Originální řecký Pita chléb je ze všech nejznámější a ve světě nejrozšířenější.
Tradičně se používá jako příloha k různým druhům omáček. Jeho úprava jako plněný ?sendvič” je mladší, ale v západním světě rozšířenější.
Výroba Pita chleba je výjimečná hlavně teplotou pečení, která dosahuje 370 °C. Ta způsobí rychlé zvětšení objemu těsta a oddělení do dvou vrstev, které zůstanou separované i po upečení, takže umožní chléb otevřít jako kapsu.

Comments Bez komentářů »

Bageta (z fr. baguette = hůlka, proutek) je typickou součástí tradiční kontinentální snídaně ve Francii. Pro svůj protáhlý tvar a výrazně křupavou kůrku se stala celosvětově rozšířeným druhem pečiva.
Ačkoli je bageta výrobkem navždy spojeným s Francií, zrodila se ve Vídni. Na vznik bagety, tak jak ji známe dnes, měly vliv dva faktory. Za prvé to bylo rozšíření napařovacích pecí v první polovině devatenáctého století, které umožnily výrobu baget s velmi křupavou kůrkou a typicky pórovitou střídou. Druhá zásadní skutečnost následovala po vydání zákona z roku 1920, který zakazoval prácí před čtvrtou hodinou ranní. To pekařům znemožnilo výrobu tradičního bílého, oválného chleba pro čas snídaně. Štíhlejší bageta tak mohla díky své kratší pečící době, nahradit chléb jako pečivo na snídani.

Zajímavost:
Poměrně rozšířenou, přesto však mylnou teorií o vzniku bagety je příběh situovaný do období Napoleonských válek. Při tažení v Rusku Napoleon nařídil, aby si každý pěšák přibalil více oblečení, což výrazně omezilo prostor, kde mohly být uloženy potraviny. Proto vymysleli pečivo, které mohlo být uloženo v nohavicích každého vojáka ? dlouhou tenkou bagetu.

Comments Bez komentářů »

Pizza korpus je pšeničný chléb vyrobený s pšeničné mouky, kvasnic a potřený tomatovou omáčkou. Pizza pochází z italského města Neapole a původně to byla chlebová placka chudých obložená tím, co bylo momentálně k dispozici. Korpus se nejčastěji obkládá sýrem, plátky rajčat a mírně se dochutí solí a oreganen.

Comments Bez komentářů »

Ciabatta je typický italský bílý chléb vyrobený z pšeničné mouky a kvasnic. Koncem 90. let dvacátého století se stal velmi populární v Evropě i v Americe a je hojně používán jako sendvičový chléb. Druhy ciabatt se liší podle jednotlivých regionů v Itálii.

Comments Bez komentářů »

Panino je sendvič vyrobený z malého bochníku chleba, většinou ciabbaty. Panino se obvykle rozřízne a naplní salámem, šunkou, masem, sýrem, případně dalšími potravinami a podává se teplý. V Itálii se nazývají panini různé druhy chlebových rolád a sendvičů. Ve střední Itálii je populární druh panini s kousky opečeného vepřového masa.

Comments Bez komentářů »

Tramezzini jsou malé italské sendviče. Jsou tenké, obvykle plněné pyré (protlakem), tenkými kousky masa, zeleniny nebo lehkého sýru. Jedí se jako lehká odpolední svačina spolu se sklenicí vína nebo aperitivu.

Comments Bez komentářů »

Jde o pečivo původem z centrální části Itálie. Jedná se o grilovaný chléb potřený česnekem a extra panenským olivovým olejem, se solí a pepřem. Bruschetta je obvykle podávána jako svačina nebo předkrm. Další druhy mohou být s příchutí pálivého pepře, rajčat, zeleniny nebo sýru.

Comments Bez komentářů »

Jedná se o plochý pečený chléb. Název je odvozený z latinského focus, což znamená (centrum) střed a také ohniště: středem domu bylo ohniště, na kterém se pekl chléb.
Základní recept vymysleli Etruskove a dávní Řekové, ale v současné době je chléb především znám jako pochoutka liguriánské
Focaccia je v Itálii velice populární a je obvykle dochucena olivovým olejem, bylinkami, posypaná sýrem a masem nebo dochucena zeleninou. Používá se jako příloha mnoha jídel i jako základ pizzy nebo sendvičový chléb.
Těsto je svou strukturou a stylem podobné pizze – skládá se z lepkové mouky, oleje. vody, cukru, soli a droždí.
Těsto se vyválí do tlustých vrstev a peče se na kamenném dně pece. Kuchaři často chléb propichují nožem, aby se uvolnily vzduchové bubliny na povrch. Pro vytvoření děr v těstě se používá speciální náčiní a provádí se ještě před zapečením. Pro zachování vlhkosti těsta se potírá olivovým olejem.

Comments Bez komentářů »