Ráno jsme vstávaly poměrně brzy, protože na nás ještě působil evropský čas. Před snídaní jsme se seznámily s tatínkem. Během snídaně, která byla mimochodem snad o třech chodech, jsme ještě zjistily, jak vypadá snoubenka jeho bratra. A skoro po snídani dorazil i Paulův bratr Victor. Jo jo, všichni Mexičani jsou stejní ? hodina v koupelně než jsou ready (tedy listos). No, a pak jsme vyrazili na dvou hodinovou cestu autem do městečka Xicotepec.

mesto mexika Xicotepec

Po ubytování se v domě Paulova tatínka jsme vyrazili na místní památku Xochipila, což je hrouda šutrů a na ní napíchnutý kříž. Zlatý hřib nás ovšem teprve čekal.

Oslava prvního příjímání Paulovy sestřenice. Tolik pus a potřesení rukou jsme v životě nerozdaly a příbuzných stále neubývalo. No jo, když má někdo 10 sourozenců a ti mají děti a ti děti? S hrůzou v očích jsme se na každý další lidi Paulita ptaly, jestli to jsou zase další příbuzní. Pak začala lekce španělštiny.

mexiko Xicotepec

Paulito napovídal svým roztomilým sestřenicím (věk cca 3?10) na co se nás mají ptát. Otázky typu ?Odkud jste?, atd. A tak jsme se dozvěděly, že jsme vlastně z Pachucy (město cca 2 hodiny od Xicotepecu) ? no hrozná dálka. A tímhle v podstatě také začal kolotoč ochutnávání tradiční mexické kuchyně, čili nespočetného množství chille sals. Servírovaly se carnitas (v překladu ?masíčka?), což bylo vlastně uvařené prase (pro tak početnou rodinu muselo být celé), maso na kousky, které se vkládalo do tacos a přidávaly se do nich další neskutečně rozmanité a početné ingredience, z nichž například byla jedna prasečí střevo naplněné krví (to jsme si tam samozřejmě nedaly). Tacos jako celek ale byly moc dobrá ? jen to množství ? nechápu, co s tím jídlem dělají, páč jestli to vyhazují, tak neuvěřitelně plýtvají a jestli to dojídají, tak mají co jíst v 5 ? ti členné rodině na celý týden. Dále následoval kurz salsy, což jsme samozřejmě jako největší střeva, protože nám to zrovna moc nešlo a rodina na nás samozřejmě koukala celá. Jó, kdyby zahráli polku, to by koukali. No a úplně večer jsme si daly v TV svůj úplně první mexický fotbal, což je taky jedna z činností, co nás pak provázela po celý pobyt s neustálým zjišťováním kdo, s kým, kde, zrovna jak hraje. Pak jsme šly spát a těšily se na druhý den na výlet za našimi prvními aztéckými památkami.

gelové nehty
Linkuj si!      Jaggni to!Jaggni to!   Pridej na Seznam  
JOSEF KUBÍK nákladní autodoprava

Zanechej komentář