V 6,30 místního času přistáváme na letišti v Ciudad de Mexico (zkráceněD.F. ? Distrito Federal) a zhruba po hodinových procedurách vycházíme z letištní haly. Už tam na nás trpělivě hodinu čeká Paulo. Neuvěřitelný, už to je víc než rok, co jsme se viděli a vůbec nám to nepřijde. Cesta z letiště k němu domů trvala zhruba hodinu

? možná proto, že jsme některá místa projeli dvakrát a mezitím nás Paulo neustále ujišťoval, že ví kde je, že tohle je jeho teritorium. Když jsme dorazili na ?haciendu? rodiny Cruz, doma byla jen maminka a uklízečka a tím začal trénink naší mizerné španělštiny (teda spíš mojí), jelikož ony jaksi umí jen španělsky. Celý pátek se nesl v takovém relax duchu. Sprchu, oběd, vyměnit peníze, mrknout do mexického nákupního centra a taky nás Paulo vzal k němu do školy, kde jsme strávily s Janičkou přes hodinu na internetu, než on si vyřídil vše potřebné. Spát jsme šly celkem brzo, jelikož nás druhý den ráno čekala dlouhá cesta za rodinným tmelením.

Dovolená v Mexiku

gelové nehty
Linkuj si!      Jaggni to!Jaggni to!   Pridej na Seznam  
JOSEF KUBÍK nákladní autodoprava

Zanechej komentář